Báseň

Básník v rozverné kratochvíli
Udělal piruetu
Jako Pluščenko
Rozbil křehkou schránku
Plnou sušenek
A podrobil si čajovnu.

——————

Plakat ve výloze
Ferdinand Vaněk
Ta kurva Havel!
Odplivl pan s taškou Kauflandu
40 let v šustáku
život zpackanej
Pracovat v práci
Ne ho ráz nost!
Posrané životy
A svoboda

———————–

Zabalená po uši
usínáš pod oblakem z peřiny
povoluje napětí dne
hladím ti vlasy
a říše snů
vykresluje ti úsměv
na tváři
spi klidně
jsem tu

———————–

Jsi jako ze skla
opatrné doteky
tančit po špičkách
okolo křehké panenky
jenže
k čemu je porcelán
když život dává
rány kladivem

———————–

Královna z ledové vody
nebo indiánka tančící
v zemi těžkého vína
rozevláté vlasy
pihovatý nos a šaty
plné barev
rozbité pivo a piknik
odpolední siesta
hladím tě po vlasech
a ty usínáš
začátek, který nikdy nezačal
a přátelství které nikdy nekončí.

——————————-

Trojí zvonění budíku
obejmutí po peřinou
já vstavám první
a ty
máš ještě zavřené oči

Tančím po kuchyni
zase bude topinka s máslem?
Nebude, bude překvapení
protože vařím já
a tak nalézám přísady

Čaj z cukru a bylinek
topinka se šunkou a vejce
přicházíš ke stolu
koukneš na snídani
a pak opravíš chyby

Já ten chleba neposolil!

Jedna ruka kryje půlku obličeje
vidím jak se usmíváš
a rty řeknou ranní matru

Co po mě chceš?

Nechci nic za snídani
ten úsměv je víc než děkuji
začíná den.

———————–

Není možnosti
jak vychovat ovci
tvrdohlava poza
do ztracena
skokem ze skaly
nejsem pasacek
davam oveckam 
svobodu a ony
mne maji za vlka

—-

Je horko
Lide nadávají
stromy usychají
a já jdu za tebou
zamyšlen koukám
na tvůj pohupující
se zadeček 
v sukýnce
a usmívám se
je léto 
a to ti sluší

—

Tichý v černém muž
S černou kočkou v klíně
Z černé dýmky dýme
Za zvuku tiché lodi
A slunce zapadá

Naděje

Pramínek rezavých vlasů
Přes pohled krasných
Modrých očí
Rozpraskané rty
Rozpačité polibky
Slzy na ruce propletené
Kokosová na rozloučenou
A medvídek pro princeznu
Plamínek naděje na rozloučenou

Horolezec

Cítíš váhání
před krokem 
do prázdného
prostoru času
Neboj držím tě
v čase nejistoty
pevně jako lano
lezce při cestě nahoru

Laská noci

Ruce v provazech
tělo jako luk
prostorem se nese
tvého hlasu
tichý hluk

Simetrie

Dva dokonalé tvary
V dokonalé simetrii
malé ostrůvky štěstí
které nejsou pro každého
Dvě dokonalé linie
Těla tvého

Akt

Ten zvuk ticha
když slunce kreslí
ornamenty času
na dřevěnou podlahu
přes siluetu
dokonalého těla
ležícího v prostoru

————-

Sou wide

Na kuchyňské lince
pomalu mícháme
koktejl života
ochutnáváme
zuby zakouslé do předloktí
nehty zaryté do masa
za nechápavého pohledu
zmateného kocoura.

Kopírka mainstreamu

Zástupy snobských zmrdů
modlících se ke svítícím jablkům
ukrývá svoje pokrytecké myšlenky
pod vrstvu kostkovaného flanelu.

Prázdná slova u raw koláčku
statusy zachraňující naši planetu
studia obskurních oborů
končící u pásu smažení hranolek.

naděje našeho světa schovaná
za obroučkou brýlí beze skel.

———-

Spolu

Obejmutí když
nás tíží strach
semknuti k sobě
sledujeme váhy života
balancujeme na
hraně nejistoty
dodáváme odvahu
jeden druhému
bojujeme se zlem
k jistému vítězství

—————–

*//2

Hnětu krasnou hlínu
klín vyráží splín z klínu
ten zvuk rozezní tón
barevného čtyřstěnu
a tiché dřevo sténá do
hluku ticha…

—————–

R440

Řada vagónu
prosákla smradem
chlastu, chcanek
a zvratku
cesta z noční směny
jako do ráje
zvrhlého anděla
ujetého na tělní sekrety
To je Excelsior
z Kosic do Chebu.

————

Nová Karolína

Milováni v dešti ocele
za hluku bucharu
nehty se zarývají
do vychladle strusky
černé Ostravy.

Prstoklad

Lehké doteky
nehty v kůži zad
lehké pohlazení
obejmutí
pohyb vpřed a vzad
Sinfonie prstů
rozehrátá do ticha

Milenci

Jsi světlo
Stojicí nestranně
jsi moje energie
stojicí na hraně
Jsi duše spřízněná
jako duše moje
Jsi moje holka
já jsme tvůj kluk
jsme dokonalý pár
tvořící tichý hluk
a okolí netuší
ani ťuk

Rovnováha

Stojím uprostřed vah
naproti sebe bílá a hnědá
jedna plná slasti a bolesti
druhá dobroty a strachu
zapletené do sebe ve
snech po nocích
vyvažuji jejich rovnováhu
jako chode na provaze
opatrně, ať tě nevzbudím

Vypečená

Dvě bosé nohy tančí
po dřevěné podlaze
obláčky bílé mouky
pozorované z rohu židle
se mísí s pohledem
přes sklenici těžkého vína
a pak
po několika minutách
se prostorem rozline
vůně budoucího úsměvu

Láska

Večírek končí otazkou
na poslední chodníčkovou
panák za panákem
v peněžence pusto a
vzduchem zní slova
Ty kurvo!
Táhni, nemáš mě rád!
není tam láska!
Jdu 3x pryč
3x se vracím
Přes tvůj odpor
vedu tě domů
poslouchám nadávky
Ráno vypadni a spi na gauči
Ulehám a strachem neusínám
ráno mne vedeš za ruku do postele
Obejmutí a slib navěky.

Hanacke hajku

Hluboko v tobě
sebe
nebe

Koncert

Bílá řada zubů
odkrytá úsměvem
který odzbrojí
i největší kámen
Dotek nesmělosti
rozlučení přátel
píšeš a děkuješ za večer
pod taktovkou dirigenta
a vínem zakončený
v malém koutku francie
hanácké metropole
Šaty ti moc sluší
jdou ti k úsměvu